Go mánná galgá oahppat lohkat de ferte vuos ipmirdit ahte sáni sáhttá juohkit jietnadagaide, ja ahte jietnadagaid galgá geassit oktii sátnin. Lohkan ja čállinoahpahusas lea dehálaš fuomášuhttit makkár jietnadagat bustávain leat. Skuvlačála appas gullo dušše bustáva jietnadat, ii ge bustáva namma. Dainna lágiin beassá mánná vásihit ja visualiseret jietnadaga/fonema ja bustáva/grafema oktavuođa.
Lea maid vejolaš neahtas viežžat sámegielat teavsttaid ja liibmet sisa appii, de lohká hupmansyntesa dan teavstta. Dat lea sihke doarjjan ja buorre lohkanstrategiija ohppiide geat rahčet lohkamiin.
Skuvlačála lea buorre reaidu lohkanmetodihkas, Čállit lohkamii boallobeavdejiena ja hupmansyntesa bokte (Å skrive seg til lesing med talende tastatur, STL +).
Čállinprográmmas lea giehtačála, vai galgá álkit oahppat dovdat ja čállit giehtačállojuvvon bustávaid. Sáhttá maid ráhkadit ja čálihit olggos hárjehallanárkkaid mas leat veahkkesázut giehtačállin hárjehallama váste.
Čállinčujuhusat čájehit movt bustávaid galgá riekta čállit gieđain. Dat guoská maid loguide gaskal 0-9.
STL + metodihkka nanne giellaovdáneamis gálggaid mat leat vuođđun lohkan – čállinovdáneapmái. Erenoamážit gielalaš diđolašvuođa, mii lea dehálaš go mánná galgá oahppat jiena ja bustáva hámi oktavuođa (fonema ja grafema ovttastumi).
Skuvlačála heive buohkaide, muhto lea earenoamážit heivehuvvon ohppiide ja earáide geain leat lohkan- ja čállinváttut.
Álgolohkanoahpahusas sáhttá geavahit appa bustávaid oahpahallamis, ovdamearkka dihte čállit sániid dahje cealkagiid main lea dihto bustávvajietnadat. Dieinna lágiin lea vejolaš heivehit oahpahusa ohppiid dásiid mielde.
Appa sáhttá geavahit buot čálalaš fágain skuvllas.